Wanna go home...

... domu za prately... Posledni dny nedelam nic jineho nez premyslim co dal.. Ted mam rok "jisty", ale co pak, nechci byt v Cesku dobu delsi nez nutnou.. Lidi (az na par)co jsem v Cesku znala se zmenili, ja taky a tak nejak si nemame co rict.. Chapu ze je nebavi poslouchat jak Amerika je skvela, ja se ale drzim a uz si tolik nestezuju, ale oni by mne take meli prestat odsuzovat.. No a co ze jsem stravila pres 3 roky v zahranici.. Vsichni maji ci meli stejnou moznost a ja nemuzu zato ze si vybrali jinou cestu.. 

Jinak se u me nedeje nic noveho. Vlastne co jsem zacala pracovat jsem najela na svuj rezim, vstavat o 5:25am, jit si zabehat a workout, prace a zase workout.. Nemam nejak touhu se s nekym seznamovat i kdyz jsem minuly tyden poznala fajn lidi, porad to nejsou ti pravi u kterych si reknu ze to proste bude to opravdove pratelstvi.. Byla bych nejradsi kdybych chodila do prace 7dni v tydnu a vikendy neexistovaly :D nebo ja se mohla presunout do statu.. At uz do Seattle ci do LA.. V Praze se opravdu neda nic delat, nic co by nestalo penize..zlate hory ci plaz za barakem.. Ale ja vim ze vsechno jde kdyz se chce a ja se vratim a svuj sen si splnim! Kez bych mela Arabely kouzelny prsten a mohla jsem si splnit jedno prani... Ano jedno prani by mi ke stesti a dozivotni spokojenosti stacilo :)

Minuly patek se mi stala "vtipna" vec.. V 9 rano obdrzim telefonat ze jestli budu doma za hodinu ze mi neco doruci.. No tak mile pani reknu ze doma nebudu a ze o co se jedna ze jsem si nic neobjednala.. A ona ze mi to nemuze rict.. No a v tu chvili me polil pot, pac jsem si uvedomila slova z pondelka.. Tak ji rikam ze vim o co se jedna a ze se na dane adrese nenachazim a ze jestli mi to muze dorucit do Prahy... Pry ze ne, tak moje mamka dostala kytku misto mne.. Druha kytka v zivote pro mne.. A ja si ji nemuzu vyzvednout.. I kdyz ono na druhou stranu lepsi, takhle jsem ji nevidela a nemusela si neustale pripominat udalosti minulych dnu.. Nejak nemicham pracovni a soukromy zivot, ale byla jsem tak zdrcena ze jsem zasvetila kolegynku do situace a jsem rada ze me vyslechla a rekla co rekla.. A timto diky vsem pratelum za podporu a ze ste me poslouchali i kdyz sem byla otravna jak ta blecha (ci komar v noci :D) ❤️

Jinak bydlim uz vic nez 14 dnu v Praze a stale jsem nemela tu cest poznat sve spolubydlici :D no jsem na ne zvedava tedy, jsem si zvykla byt na byte sama a asi se mi bude spatne zvykat na neci pritomnost :D vikend prede mnou a ja mam v planu jedine.. A to vymyslet co delat abych nemusela utracet... Za koupaliste se plati, za vstupy kamkoliv se plati a vsude mraky lidi.. Prazaci poradte co tu delate?

The worst wake up call

No k nadpisu se dostaneme o trochu pozdeji, nejdrive bych se rada zminila o Praze. Diky tomu ze mi vyprsela Esta do Statu, viza do Canady stale nedosla tak jsem si zacala hledat praci. Preci jen uz nejsem ve veku kdy bych vyzirala rodice a chtela po nich kazdou korunu. Takze jsem rozeslala par zivotopisu a cekala. Prvni tyden pouze jeden pohovor a to do hotelu.. No prijali mne ale po promysleni jsem s diky odmitla, pac mam na vic. Ano znim namyslene ted, ale opravdu muj zivotni cil neni chodit na smeny a delat 12tky na recepci.. Takze jsem jela dal... Dalsi pohovor v advokatni kancelari, hr firme, cestovni agenture co je based v Seattle (tam jsem moc chtela bohuzel se mi ozvali pozde a mela jsem uz rozjednany jiny dzob), office manager v soukrome firme, dalsi hotel,.. No v zaveru jsem si mohla vybirat. Ale nakonec to vyhral pohovor do advokatni kancelare, takze v tuto chvili je ze mne recepcni (obcas i asistentka) v mezinarodni advokatni kancelari. Mam za sebou prvni tri dny a muzu rict ze prace je presne takova jakou jsem si ji predstavovala. Dulezite pro mne bylo abych vyuzila anglictinu a to se mi dari vzhledem k tomu ze je firma mezinarodni. Takze jsem se posledniho cervna prestehovala do Prahy, zaridila si pokojicek (byt jsem si nechtela pronajmout protoze chci co nejvice setrit), salin kartu (ano jsem Brnak jak poleno a litacka pro me vzdy bude salin karta :D) a od prvniho hura do prace :)

No a ted k tem mene prijemnym udalostem. Taky obcas sedite na tom ruzovem oblacku a mate tak trochu neco naplanovaneho a myslite si ze pres to vlak proste nejede?! A take se vam stava ze se ten kouzelny ruzovy oblacek rozplyne a vy pak dopadnete ksichtem primo na zem? No tak ted sem tu ja.. Rozplacla, rozcarovana a cela bolava.. Pac ten pad byl tvrdci nez jsem cekala :) oh well.. Ztratila jsem milovanou osobu, jednoho z nejlepsich pratel a to se vzdy tezce nese.. Ovsem v tuto chvili prisli moji opravdovi pratele, pratele kteri me nenechali ve stychu u kterych jsem se mohla vybrecet a to i presto ze me varovali ze se to muze stat a pravdepodobne i stane... Takze tem opravdovym pratelum velice dekuji ze tu pro mne jsou i kdyz jsou tisice mil daleko. A ja tu vzdy budu pro ne kdyz se cokoliv stane jim. A tomu se rika opravdove pratelstvi, takove to na zivot a na smrt. 

No a ted me ceka dalsi pracovni tyden. Uz jsem se tak trochu neco naucila, takze mi to jde den ode dne lip, ale porad je co se ucit :) hlavne do prace chodim rada a to si myslim ze je vic nez dulezite. A moje snaha naucit se spanelsky se nerozplynula takze tento tyden zacinam intenzivni vyuku :)

A jako bonus od te doby co jsem doletela se mi podarilo zhubnout 5 kilo a jsem na sebe nalezite pysna! Asi ten stres :)

Doufam ze jste meli vsichni krasny vikend a oslavili 4th of July ve vsi pocestnosti. Ja bohuzel nemela prilezitost, v slzach se spatne slavi, ale ja si to napravim :)