The worst "see you later" ever...

Louceni je kapitola sama o sobe.. Vedela jsem ze to bude tezke ale ze az tak to jsem opravdu netusila. Jeste ted mi tecou slzy kdyz si to vybavim. Oni pro me nebyla jen nejaka host family u ktere si odpracuju dva roky a za ty dva roky na ne zapomenu a pujdu si dal svoji cestou.. Oni pro me jsou ma druha rodina, ta ke ktere se vzdy muzu obratit s jakymkoliv problemem, neni dne kdy bychom si s hd nedopisovali ted po mem navratu. Mam u nich dvere vzdy otevrene, staci zavolat ze prijedu a pokojicek s margaritou budu mit nachystany :) Muj let byl ve stredu 14.5.2014 v 18:45. Uz od pondelka jsem byla cela nameko. Kdykoliv malej dosel za mnou do pokoje mi dat hug a rekl ze bude very sad az odjedu, tak mi to hnalo slzy do oci a kdyz odesel tak jsem se regulerne rozervala. S hd jsme se o tom odmitali bavit a ani jeden si nepripousteli ze odjedu do te doby nez ten den opravdu nastal. Ve stredu rano jsem se prvne rozloucila s hm jelikoz dobou kdy ona se vraci z prace ja uz byla na letisti. Takze jsme hned zacli den na slzavo. Ja dobalila posledni veci, zvazila kufry a doufala ze mi nadvaha kufru projde. Pak jsem se sla vyvalit na terasu, kde me malej chodil navstevovat a uzival si posledni chvile se mnou. Jak mi chybi jeho osloveni Veta misto Iveta. Okolo 3pm dojel hd a nastalo definitivni louceni. Hugs and kisses s klukama u toho sem rvala jak mala, to se proste nedalo, potom jeste se psem a kockou se rozloucit.Pes kdyz videl moje kufry tak nahodila tak smutnej vyraz ze to bylo srdcervouci. Nasledne jsme se s hd vydali smer letiste. Ja nebyla schopna mluvit, celou cestu sem mu v aute rvala a nebyla sem schopna slova.. Jednou padlo slovo o nasi nove au pair, tak mu rikam ze ji nemam rada a od te doby sem o ni neslysela ani slovo za coz sem rada. Na letisti mi hd pomohl s kuframa - nadvaha prosla!!! asi sem vypadala hodne zoufale. Pak se mnou hd jeste cekal frontu na kontrolu. On se snazil vtipkovat a tak ale kdyz doslo na rozlouceni, tak ani jemu do smichu nebylo a poprve v zivote jsem ho videla takhle smutnyho se slzama v ocich. Ja tam stala ve fronte, za mnou potopa od mejch krokodylich slz a lidi okolo nechapali co se deje.. Mne to bylo uprimne jedno, ja se z toho potrebovala vyrvat. Jinak tomu nebylo v letadle, mela sem sedadlo u okynka a kdyz sme leteli nad mojema oblibenyma mistama v Seattle a WA tak jsem opet spustila. Takze celej den do Londyna jsem vicemene prorvala a prospala, plus sem se teda taky trochu najedla. Hd mi porad psal at mu napisu az doletim a ze jim vsem moc chybim. 

Nic nedokaze vyjadrit jak moc mi vsichni chybi a i kdyz jsem zpet vic jak mesic, tak porad mam stavy kdy to na me vse doleze a uz mi tecou slzy po tvari. Ne ja nikdy nemela homesick po CR, ja mam homesick po Seattle. 

Kazdopadne v CR jsem dlouho nezustala, udelala jsem si tam dovolenou na 10 dni a pote sup na dalsi adventure. Opet jsem au pair, tentokrat ve Spanelsku. Tento blog jsem zalozila pro muj au pair live v Seattle a myslim ze tomu i tak zustane. Takze bych to videla tak ze se s vami rozloucim a mozna obcas cas od casu vam podam zpravu jak se tady mam a nebo az se opet dostanu do Seattle tak se zase vic rozepisu! Vsem vam dekuji za vasi prizen a to ze ste vydrzeli cist ty moje blaboly za posledni 2 roky :) Uzijte si leto!!!

Last weeks in the US

Jak nekteri jiz vite, tak jsem bohuzel musela opustit muj milovany Seattle. Nenasel se zadny manzel, zadna poradna prace a ani rodina co by mi sponzorovala studia, asi sem se malo snazila, takze ted se budu snazit o to vic alespon, protoze ja se vratim! A ja kdyz si neco umanu, tak toho dosahnu at to stoji co to stoji :)

Udalo se toho tolik ze nevim kde zacit. Tak asi zacnu mojim vikendovym vyletem na Palouse Falls. Palouse falls jsou na vychode WA. Videla jsem par fotek a hodne se mi to libilo, takze jsem premluvila jednu holcinu aby se mnou jela campovat. Vyjizdeli jsme v sobotu rano asi okolo 9am a na misto jsme po mensich zastavkach dojeli okolo 1pm - pocasi paradni na kratase, takze paradicka. Jako ty vodopady to je neco uzasneho, takovy maly grand canyon ve WA. Nasledne sme se tam pekne prosly, hike asi 2-3 mile, nasvacily se a vydaly se dal. Dalsi zastavka bylo Frenchman coulee v Gorge u Colombia river. Je tam stena na lezeni a pekny kemp pri nich. Kdyz jsme dojely, tak jsem mely sanci videt krasny zapad slunce. Co se mi teda moc nelibilo, tak ze fucel vitr, ale ne jen tak zlehka, to byly uplne silene narazy!!! Vecer jsme opekly burty, popily nejaka piva a vino a sli chrapat. Spat se teda moc nedalo, pac mi pripadalo ze nas ten vitr odnese i se stanem jak to fucelou celou noc. Jakmile se rozednilo, tak samozrejme foukat prestalo.. Ale i tak to byla parada.Cestou domu jsme se stavili na jeden maly hike a u jezera na koukacku. Moc povedeny vikend. Jak jsem dojela domu, tak jsem si to svistela k dalsi kamosce na veceri. Byl velikonocni den a jeji hf prichystala veceri pro ni a i pro jeji kamaradky, tak me pozvala. Jeji rodina je moc mila, jidlo a piti vyborne a my to jeste pote zakoncili v baru na margarite jako bonus. No nemuzu si stezovat na vikend.

Jeden vikend jsme jeli zakoncit lyzarskou sezonu s nejlepsim kamosem. Pocasi hlasilo dest ale to nas neodradilo. Nakonec jsme meli vsechna mozna pocasi - slunicko, dest, mlhu a dokonce i snih. Toto bylo 3rd of  May. Paradne jsme si zalyzovali, pokecali, proste nejlepsi kdyz muzete stravit den s nekym s kym si muzete pokecat o cemkoliv.

Jinak moje vikendy byly ve znameni jezdeni po okoli a to same jsem delala i v tydnu. Take jsem kazdy vikend sla out, nekdy se to tak trochu vic zvrhlo. Jeden vikend jsem dosla domu v 10am druhy den. A na muj farewell jsem dosla okolo 6am. No clovek si musi uzivat dokud je mladej.

Moje mila rodinka me vzala na rozluckovy brunch na Space Needle. Kdo zna Seattle tak vi ze to je jedna z nejdrazsich restauraci s prekrasnym vyhledem a rezervace se musi provadet dopredu. Ja tam tedy sla s hangover, ale nejak mi to nevadilo, pac to jidlo me z toho hangover totalne dostalo jak bylo vyborne. Pekne jsme se nacpali a popovidali. Kluci byli hodni, takze to bylo skvele. Na Space needle jsem poprve sla muj druhy vikend v US a ted to byl muj predposledni vikend.

Jinak co se tyce nove au pair tak snad ani nema cenu se vyjadrovat.. Te holce jsem dala spoustu sanci a ona se pokazde ukazala jako typicka snobska rozmazlena 19ti leta Nemka co ma vsechno na co si ukaze... Prvne jsem ji videla v patek (dojela ve ctvrtek v noci), predstavila sem ji sebe, kluky a ona ani bu nebo be... Tak to jsem zbystrila lehce. Ale rikala sem si jet lag ma svy. Pak jsme jeli s klukama do musea kam jsem ji pozvala s nama. Cestou v aute jsem se snazila konverzovat a ona nic.. Tak sem se na to vybodla a byla ticha "domacnost". V museu si kluku ani nevsimla, totalni nezajem.. Jako nic proti, ale ja se prvni dny snazila byt s klukama co nejvice a co nejvic se naucit.. No ale tak sanci dostala.. Ja byla vikend pryc, takze nevim co se delo o vikendu.. Kazdopadne me s ni cekal training week. Ja ridila a vse ji ukazovala. Prvni vec, rano chodila vzdy pozde! Hp potrebovali vyjet presne v 7am a ona si dosla klidne 10 minut pozdeji, jako zadnej problem.. Opet si kluku ani nevsimla, telefon v ruce stale a na skypu rodice... Kdykoliv mohla tak si zalezla do pokoje a byla tam.. No tak sem se na ji slusne vykaslala a ja si jela svoje... Ja na ni byla mila a snazila se ji vse ukazat, pomoct ji, pravidla na silnicich jsem ji rikala, vzala ji na nakupy a spoustu jinych veci a ona nerekla ani blby dik.. Tak to jako dekuji pekne nemam zajem... Takze po tomhle tydnu u me skoncila a byla jsem na ni opravdu zvedava nasledujici tydny. Jelikoz jsem na travel month zustavala u rodiny tak jsem ji mela pod dohledem, za coz mi byli hp vdecni, ze jim muzu rict jak si vede.. A teda jako ja se drzela stranou, do niceho ji nekecala a kdyz se sama nezeptala o pomoct, tak jsem ji nechala v tom vymachat.. No musim rict ze je mi kluku lito koho tam maj, pac ta holka to bere jako prazdniny a ne jako zodpovednost a to ze by mela taky kluky neco naucit a neco s nima podnikat. Dalsi kapitola je jeji aj.. Slovo prosim a dekuji ve slovniku nema, na to sem si zvykla, ale zakladni slovicka, jako talir, lzice, bezne potraviny ji take nic nerikalo, o gramatice uz radej vubec nemluvim.. Jako moje anglictina nebyla valna to vim, ale jako vety typu could you please help me or where can I buy this,.. to sem umela.. ona potrebovala neco koupit, tak si nasla obrazek na mobilu, strcila mi to pod nos a pronesla "maybe I can buy this" Prvne sem nechapala co tim mysli, pak mi to doslo a zacala sem se uvnitr strasne smat, pac tohle je tragedie nejvetsi... No a to je nase mila Nemka.. HM mi xkrat zopakovala ze az ted vidi co vse sem pro ne delala a jak jim to ted chybi..